Stavíme, neboť normy od nás požadují, a také my chceme kvůli úsporám postavit co nejtěsnější stavby. Ale zapomínáme větrat. Nebo se spoléháme na přirozené větrání okny.
My ale nevíme přesně kdy okno otevřít, jak dlouho má být otevřené a samozřejmě nevíme, kdy ho zavřít. Nemáme v sobě měřič CO₂*, který by nás upozornil na znehodnocený vzduch. Následkem nedostatečného větrání např. v ložnici můžeme pociťovat malátnost, nevyspalost a teda nedostatečnou regeneraci organismu spánkem …
Dalším problémem je vlhkost. Těsná stavba, dokonalá parozábrana, zavřená okna, a přitom každý z nás vyprodukuje denně v domácnosti až 12 – 15 litrů vlhkosti svojí přirozenou činností (sprchování, mytí, pocení, vaření, praní, sušení), to vše může způsobit vlhnutí stěn a následnou tvorbu plísní v novostavbách a nejenom v nich.
*CO₂ – Oxid uhličitý je atmosférický plyn tvořený dvěma atomy
kyslíku a jedním atomem uhlíku. Jeho chemický vzorec je CO₂. Je
bezbarvý, nehořlavý, málo reaktivní, těžší než vzduch. Vzniká jako
produkt biologických procesů, například dýchání a kvašení a jako produkt
hoření sloučenin uhlíku ve vzduchu.
Jinými slovy, pokud je moc, tak jste malátní, nejste odpočinutí, máte
pocit jako byste vůbec nespali. Přitom stačí vyvětrat. Ale vstanete v
noci, abyste otevřeli okno? Když se vám nechce? Nevstanete.
V nározném video níže je představeno a podrobně vysvětleno možné řešení umístění rekuperace KombiAir v modelovém dvoupodlažním rodinném domě.